Shrnutí

    První cesta roku 2012 vedla do Spojených Arabských Emirátů, takže takřka po třech měsících jsem se vydal do stejného regionu a po Ománu jsem měl možnost poznat jeho modernějšího souseda. Tentokrát jsme jeli v pěti a dvě auta, projeli jsme všechny Emiráty a navštívil jsem opakovaně opět i Omán. Přespávali jsme opět pod širákem, dali si pár dobrých jídel a poznali, že ve větší skupině lidí vše trvá trochu déle.

    Pokud jsem před čtvrt rokem napsal, že do Ománu už se asi nevrátím, tak o SAE to platí dvojnásobně. Tato země mě víceméně zklamala a jakkoliv jsem měl k Ománu výhrady, tak ve všech ohledech SAE překonává. Život v SAE je méně tradiční, je zde méně památek a těch málo bylo opravdu na nízké úrovni. Bohužel, když se zde nedostává pamatek historických, tak těch přírodních je zde ještě méně. Myslím, že jsme projeli to nejzajímavější, co se dalo, ale jakkoliv beru památky jako příjemné zastávky na své Cestě za poznáním dané země, tak zde se nebylo ani kde či proč zastavovat. Za pár let určitě se sem vyplatí jet, protože je vidět, že obyvatelé této země pomalu restaurují své pamětihodnosti a i v rovinně moderní architektury, zde bude víc na co koukat. Jsem rád, že jsem viděl nynější turistický „fenomén“ a plně uznávám, že do SAE se vyplatí jet pouze koupat či za nákupy. Určitě tento týden stál za to, poznal jsem pár zajímavých míst, ale nutno uznat, že SAE patří do turisticky chudších zemí.