Shrnutí

    Takhle letenka visela ve vzduchu už hodně dlouho. Jižní Korea není tolik turisticky navštěvovaná jako sousední Japonsko, a proč to nepřiznat ani tolik atraktivní. Mnoho cestovatelů sem nejezdí, většina cestopisů se vztahuje k stopovou v Soulu při cestě z Austrálie. Takže ač se to nezdá, příprava na tuto zemi byli docela složitá, zejména k nedostačujícímu počtu informaci o památkách vně Soulu. Předpoklady se potkali s realitou, turistů jsme za týden potkali tak deset a domluva s korejci by si zasloužila zvláštní článek.

    Bohužel, ačkoliv jsme měli okruh naplánovaný autem, nakonec jsme jeli místní dopravou, což výrazně zredukovalo složitě vytvořený itinerář. Viděli jsme myslím, vyjma Heinsa chrámu, to nejdůležitější a proto mohu konstatovat, že na této zemi je nejzajímavější ona specifická uzavřená místní kultura. Příroda je vesměs stejná (rozhodně aspoň tak v zimě vypadá) a náboženské stavby se jedna od druhé moc neliší. Příjemně překvapili ceny, opravdu se tu dá levně cestovat i jíst. Sice o Ománu jsem psal obdobné – a to, že už se sem nevrátím, ale zde bych byl opravdu překvapen. Na to, že jsem jsem byl takto daleko, větší nádech exotiky byl i v Maroku. Asi nakonec je pochopitelné, že se sem tolik oproti Japonsku nejezdí, nebylo to špatné, ale rozhodně to není top země.